Rychlé odkazy

SmartClass

Kontakt

Masarykova základní škola Janovice nad Úhlavou
Rohozenská 225
340 21 Janovice nad Úhlavou

Tel/fax: 376 392 220

E-mail: info@zsjanovice.cz

Úřední hodiny:
pondělí až pátek: 7:30 - 14:00

Elektronická adresa:
www.zsjanovice.cz

Datová schránka (ID): 
s4rkjcm

IČO: 70873607 

 


Historie

Janovice049a Janovice050a Janovice046a Janovice047a Janovice044a 2 3 P4270026a 4 5 7 letadlo%20029_mensi 1 P4270026 P4270025

V janovické kronice se uvádí, že podle zjištění ředitele školy J.Brože byla v obci farní škola již v roce 1384. Existenci školy lze bezpečně doložit až v roce 1848.

Kolem r. 1848 byl prvním řádným učitelem p. Stuna. Když pak učitelským “mládencem“ se stal p. Pešek, vyučoval v II. třídě kostelník p. Fiala ( č.p. 2, říkalo se tam u Brabců). Na místě školy č.p. 126, tj. tzv. stará škola u kostela, stávala dříve malá dřevěná dvojtřídní škola. Do II. třídy se chodilo přes třídu první. Nynější budova “staré školy“ byla postavena v r. 1858. Během.stavby se vyučovalo u Koblerů č.p. 3. (dnes restaurace u Koblerů). Postavená budova, byť se zdála velká dlouho asi nedostačovala potřebám školským, neboť později se museli přibírati soukromé budovy nebo místnosti na školní třídy.

Zřízení “měšťanské školy“ (asi po I. svět válce) mělo za následek naprostý nedostatek místností ve školních budovách. Vedle už jmenované školy č. 126 byla už v té době také další budova poblíž kostela č.p. 32 – dnešní dům, p. Václava Kroupy. Budova tato byla soukromým domkem až do r. 1872. V tomto roce dne 7.4.1872 byla předána školnímu ústavu. Jako škola sloužila tato budova zřejmě do postavení nové školy r. 1926. Budovy tyto, dle dobrozdání úřadů školských nevyhovovaly z ohledů školních ani zdravotních. Opatření řádné školní budovy táhne se jako červená nit historií obce po celá dlouhá léta a zřízení “měšťanky“celou věc ještě více zkomplikovalo, takže náprava se jevila nezbytnou. Bylo školství janovické po stránce umístění skutečně velmi ubohé.

V r. 1923 -24 umístěny byly školní třídy vedle kostela ve zmíněných č.p. 126 a 32, v Podsedkách pak v č.p. 179 a č.p. 20, dále v č.p. 54 a v č.p 193. Tedy celkem v 6 budovách. Názory na budování nové školy byly v obci velmi různé.
Zvolením za starostu p. Josefa Bozděcha, učitele, dostala se věc opatření školní budovy do určitějšího stádia, tím spíše, když on sám po určitou dobu pověřen správou místní školní rady, neboť volba členů zastupitelstva obecního byla v rekursu a on ku zřízení nové školy učinil všechny potřebné kroky. Po vyřízení rekursu ustavena pak místní školní rada, jejíž předsedou byl p. Josef Dvořák č.p. 12. Tato rada měla za úkol opatření řádné školní budovy. Aby nemusela býti stavěna škola nová, jejíž náklad rozpočten byl do milionů, zakoupená podmínečně k tomu účelu pověřenými osobami pány Dvořákem a Pavlíkem budova č.p. 53 od paní Steinerové za 150.000 Kč a uhrazení všech poplatků a dávek převodní.

Budova ta, která měla býti k účelům školským upravena, byla komisí vyšších školských úřadů uznána za způsobilou na 15 let, zatím než by se postavila škola nová. Byli si tehdy vědomi, že nová škola znamenala vysoké náklady. Očekávalo se, že se cenové poměry změní během doby a že by pak stavba nebyla tak nákladná hlavně s ohledem na poplatní sílu občanstva, která by byla tížívá.

Z tohoto důvodu obecní zastupitelstvo ve své zvláštní schůzi uložilo zástupcům obce v místní školní řadě hlasovati pro to, by koupě domu byla místní školní radou uznána a schválena. Členové místní školní rady za obec p. Matouš Ferus a František Novák, respektovali však usnesení zastupitelstva a hlasovali se třemi učiteli, zástupci to sboru učitelského proti koupi domu a důsledek toho tedy pro stavbu školy nové.

Celá historie se stavbou nové školy nadělala v obci janovické i v přilehlých obcích, které sem školou přináležely, vůbec velmi mnoho zlé krve. Střetly se zde dva tábory různých názorů: na jedné straně ti, kteří břemeny daňovými a tedy tím také nákladem na stavbu školy nijak zatížení nebyli, nebo jen málo (tento směr v místní školní radě vedle uvedených dvou Matouše Feruse a Františka Nováka, zastupovali ještě učitelé Josef Bozděch, Rudolf Kovařík , František Tichý), na druhé straně pak zástupci poplatníků, kteří břemena ze stavby vyplývající ve způsobu obecních přirážek sami na svých bedrech museli nésti. (Směr tento by zastoupen Josefem Dvořákem, Vojtěchem Bláhou z Dubové Lhotky, Aloisem Joachimsthalerem ze Spůle a Karlem Mikulášem z Rohozna).

První postavili se na stanovisko stavět školu za každou cenu, druzí se samozřejmě bránili vzhledem k nákladům, ani ne tak proti účelné stavbě samé, jako spíše proti luxusnosti projektované budovy. Z řad občanstva i obcí podávány byly rekursy až k zemské školní radě. Byl totiž takový názor, že by bylo zbytečným přepychem stavěti jako součást školy tělocvičnu, když právě byla dokončena výstavba Sokolovny s velkým sálem cvičebním.

Vyřízení rekursu podaného k zemské školní radě zní:
″Rozhodujíc o odvolání, jež obecní zastupitelstvo v Janovicích nad Úhlavou na podkladě svého usnesení 15.12.1924 podalo včas k zemské školní radě v Praze ustanovila tato tak.
Na základě svého sborového usnesení ve své schůzi konané dne 10. února 1925 zamítáme odvolání z důvodů uvedených ve výměru okres. škol. výboru a v úvaze, že požadavek vlastní tělocvičny je v zájmu školy a školních dítek plně odůvodněn a že proto zejména při výstavbě nových budov školních nelze opomenutí tohoto požadavku připustiti.

Okolnost, že v místě je tělocvična spolková, které by žactvo mohlo používati, není dostatečným důvodem, aby od zřízení vlastní tělocvičny bylo upuštěno, neboť tělocvična spolková nemůže nikdy nahradit vlastní školní tělocvičnu. Nehledíc totiž k tomu, že se tělocvičné nářadí určené pro dospělé osoby nehodí pro cvičení školních dětí a že se celé zařízení spolkových tělocvičen, zvláště na př. různé vyhlášky, plakáty, nápisy a obrazy v nich namnoze pro školní děti dobře nehodí, je podle zkušeností jisto, že při používání takových tělocvičen školní mládeží dochází často ke sporům a to jak povahy finanční, o udržování čistoty, o časový rozvrh cvičeb, hodin a pod., tak i sporům a nesnázím po stránce politické, poněvadž některé vrstvy občanstva těžce nesou, mají-li jejich děti býti nuceny docházeti do místností spolků, jimž se přičítají určené tendence politické.

Aby se docílilo přípustného snížení stavebních nákladů, nařizujeme zároveň z moci úřední, že zřízení této školní tělocvičny má se provésti tak, že se její podlaha vyvýší nad okolní terén pouze na 30 cm, že se povede rovný strop a že její světlá výška se sníží na 5 m″ .

Tedy došlo k zahájení budování nové budovy školní, jejíž projekt vypracoval architekt Václav Beneš v Klatovech. Stavba její zadána v r. 1924 rovněž firmě Václav Bureš a Ing. Klabáč Praha za cenu 1.501.921 Kč.

"Dne 1.září 1926 byla nově postavená budova školní úředně prohlášena za způsobilou, aby se v ní mohlo začíti vyučovati. Jedinou shledanou závadou byl nedostatek zdravé pitné vody. Budovy staré školy byly prodány místní školní radou za obnos Kč 94.000 ".

Postavením školy a vybudováním Sokolovny v Janovicích došlo v výraznému kulturnímu rozvoji Janovic. Ve školní tělocvičně se pořádaly různé oslavy, besídky, přednášky, dětská divadelní představení apod.
Stojí za zmínku, že v r. 1929 28. května se zastavila v Janovicích Dr. Alice Masaryková, dcera prvního presidenta. Byla tehdy předsedkyní Čsl. červeného kříže. Prohlédla si hlavně školu, kde byla očekávána mládeží. O škole se vyslovila pochvalně (doslova: "neviděla jsem lepší školy na venkově"), vybrala si dárek z chlapeckých ručních prací.

Ve čtvrtek 6.3.1930 byly oslaveny 80. narozeniny presidenta T. G. Masaryka všemi janovickými spolky a za velké účasti školního žactva. Před osmou hodinou večerní vyšel průvod za zvuků hudby. Na 350 lampionů dětí, které si sami ve škole zhotovily, zazářilo to krásného večera. Před pomníkem padlých zazpívali žáci píseň "Tatíčku starý náš". Průvod prošel městem a skončil u Sokolovny. Pro dospělé pak byla v sokolovně akademie. Druhý den pak byla ve škole slavnost přístupná veřejnosti. Kromě proslovu zazněly zde písně i recitace a byla provedena hudební čísla.

Na podzim roku 1937 usnesla se místní školská rada požádat ministerstvo školství a národní osvěty o propůjčení názvu Masarykova škola. Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 17.března 1938 získala obecná a měšťanská škola v Janovicích užívat čestný název Masarykova škola. V dobách nesvobody nesměla škola tento čestný název užívat, krátce byl obnoven v roce 1968. Dne 3.září 1990 byl tento čestný název z rozhodnutí ministra školství Petra Vopěnky znovu obnoven.

Ve II. svět. válce bývala škola občas uzavírána z různých důvodů (uhlí, při obsazení uprchlíky, vojáky a pod.) V těchto dobách zvali učitelé své žáky do svých bytů, kde krátce vyučovali a dávali jim úkoly.

V roce 1930 byl před školou zřízen okrasný sad (park). Vysázení stromků prováděly děti. Náklad na zřízení byl hrazen z dětských besídek a divadel.

V minulosti bývala v Janovicích ještě židovská škola. Bývala vedle židovské synagogy (dnešní hasičská zbrojnice). Naposled se zde učilo v roce 1910 (snad i 1912).

V prvním školním roce nově postavenou školu navštěvovalo 333 žáků. V následujících letech počty žáků různě kolísaly. Nejvyšší stav žactva byl v letech 1960 - 1969, kdy neklesl pod 400 dětí. Z kapacitních důvodů bylo na škole od školního roku 1964-65 vyučováno na směny.

Tento neuspokojivý stav byl vyřešen přístavbou školy, kde kromě tříd 1.stupně byl zřízen areál školní družiny, školní jídelna, školní dílny a další potřebné prostory. Zároveň byla provedena částečná rekonstrukce staré budovy školy. Výuka v rozšířené škole byla zahájena ve školním roce 1977-78. V současné době navštěvuje naši školu 370 žáků.

Tady je třeba poznamenat, že ve školní tělocvičně bylo i jeviště, kde se každoročně pořádaly besídky. Děti hrály 1 až 2 krát do roku divadlo. Při přestavbě školy v r. 1977 bylo jeviště zrušeno a prostor přestavěn na tělovýchovný kabinet.
Od roku 1991 byla na škole prováděna řada prací v rámci další rekonstrukce staré budovy.

1993 – generální oprava střechy
1994 – výměna oken
1995 – 1996 – nová fasáda
1998 – vybudování plynové kotelny školy
2002 – rekonstrukce dlažby chodeb
2004 – výměna dveří ve staré budově ………………….

Za svůj nový "kabát" vděčí škola svému zřizovateli, Městu Janovice nad Úhlavou, které všechny uvedené akce zajišťovalo a spolu s obecními úřady okolních obcí, jejichž žáci školu navštěvují, též financovalo.